Začal nám nový rok 2024 a nový měsíc -LEDEN.

Po Vánocích na nás čekalo mnoho nového... nová paní asistentka, nové zážitky a v neposlední řadě i nová dobrodružství.

Leden jsme zahájili povídáním o svátcích, dárcích a o Třech králích. Naučili jsme se o nich písničku, vyrobili si královské koruny, očichali jsme myrhu, kterou paní učitelka přinesla a vyprávěli jsme si, jak to s králi vlastně bylo. Hrdě jsme pak prošli celou školku, ozdobeni plášti a klenoty, abychom i ostatním dětem popřáli do nového roku štěstí, zdraví a pohodu. Na závěr adventního období, jsme se vydali na výstavu betlémů do šluknovského zámku. Byla jich zde spousta z různých materiálů.

Když pak další týden napadl sníh, radost byla veliká a my si udělali jasno v tom, jak vlastně funguje čas. Kolik hodin máme, jaké ručičky obíhají ciferník, kdy je ráno, kdy večer, kdy noc. A že vlastně i roční období, měsíce a dny mají s časem hodně společného. Z papíru jsme si vytvořili roztomilého šneka, který má na ulitě vlastní budík, vyzkoušeli „oživlé hodiny" a týden jsme zakončili dramatizací pohádky "O dvanácti měsíčkách", která se neskutečně vydařila.

A jelikož sníh stále držel a úspěšně vydržel i v dalším týdnu, mohli jsme si o něm nejen povídat, ale vesele si ho užít plnými doušky na školní zahradě. Postavili jsme nejen malého zahradního sněhuláka z opravdového sněhu, ale ve třídě jsme vytvořili i papírové koule a papírové sněhuláky. Sněhulák se nám natolik zalíbil, že jsme ho i namalovali na nástěnku a s kamarády jsme udělali zajímavý pokus. Nechali jsme ho roztát v kyblíku a zjistili jsme, jak je ten sníh vlastně špinavý. Procvičili jsme se v tom, co všechno pravý sněhulák má mít. Zjistili jsme, že nejhezčí je ten kulatý, místo hranatého. V tom samém týdnu jsme se zúčastnili krásného divadelního představení o ročních obdobích, kde jsme byli za „frajery“, protože jsme vše už věděli od paní učitelky.

A jelikož jsme se českého sněhu nabažili až až, rozhodli jsme se vyrazit o kousíček dál…

Hvězdičky vyrazily v pondělí prozkoumat-"Jak se žije na pólech".

Objevili jsme místní faunu a obyvatele. Zjistili jsme, proč jsou Eskymáci tak moc oblečení, jak se vzájemně zdraví a že také mají školku. Vyzkoušeli jsme si postavit iglú. Vše jsme pečlivě zdokumentovali, a to nejen medvědy, tučňáky, ale dokonce i Yettiho! Ten nás za odměnu podaroval nanukem.

Všem lednovým oslavencům přejeme i touto cestou hodně štěstíčka, zdravíčka a dárečků. Máme Vás moc rádi.

Leden byl samé překvapení a my se už těšíme na to, co přinese únor.